Předseda Občanské demokratické aliance, úspěšný podnikatel a nadšený sportovec Pavel Sehnal se přidal k hrstce Čechů, kteří dobyli severní pól. Po osmidenním putování mrazivou arktickou pustinou urazil s průvodcem a zbylými dvěma členy týmu neuvěřitelných 111 kilometrů, neboli délku posledního stupně zeměpisné šířky, aby ve středu 12. dubna stanul na nejsevernějším místě naší zeměkoule.
„V životě si neustále dávám cíle, které mne posunují dál. A to jak v pracovním, tak i osobním životě. Sám jsem si ale nedovedl dopředu představit, jak náročný tento cíl bude,“ říká o své expedici na severní pól Pavel Sehnal. Výpravu vedl zkušený polární vůdce, člen Mezinárodní asociace polárních průvodců Belgičan Dixie Dansercoer. Další členy výpravy představovala Švýcarka Evelyn Binsack, která zdolala jižní pól i nejvyšší horu světa Mount Everest, Francouz Philippe Delpy, Belgičan Luc Van Doorsselaer a známá japonská cestovatelka Marin Minamiya, která má, i díky této úspěšné expedici, ve svých pouhých dvaceti letech na svém kontě tzv. The Explorers Grand Slam (zdolání severního a jižního pólu a sedm nejvyšších hor jednotlivých kontinentů).
Po přistání na letišti v polárním táboře Barneo dne 5. dubna byli členové expedice dopraveni helikoptérou na 89. stupeň severní šířky. Přesně 111 kilometrů od severního pólu začalo jejich osmidenní putování ledovou pustinou v minus 30 stupních Celsia s více než šedesátikilovou výstrojí, kterou si každý táhl na saních za sebou. „Každý den jsme spali po dvou ve stanech, kde bylo o nějakých 10 stupňů více než venku. Cokoliv usušit tak bylo naprosto nemožné. Museli jsme dávat obrovský pozor na to, aby se nám do rukavic a do bot nedostala vlhkost. Po vaření snídaně a přípravách na cestu jsme každý den zhruba osm hodin jen šli a šli. Přes den jsme měli přestávky na jídlo a odpočinek, které byly velmi krátké, abychom neprochladli. Večer nás zase čekala stejná procedura se stavěním stanů a přípravou večeře,“ vysvětluje Sehnal.
V arktických podmínkách jsou jedním z největších nebezpečí omrzliny. Každý si tak musí chránit především ruce, nohy a obličej. A právě omrzlinám podlehl třetí den Belgičan Luc. Pátý den na vyčerpání organismu zkolaboval Francouz Phillipe. Oba členy expedice vyzvedávala helikoptéra, aby je přepravila do bezpečí k lékařské pomoci. Největší nebezpečí však na zbylé členy expedice teprve čekalo. Sedmý den cesty byla skupina napadena polárním medvědem. Díky zkušenosti průvodce Dixieho, Pavlově pohotovosti a zachování klidu nebyl nikdo z expedice zraněn a šelma byla zahnána. „Byl už od nás necelých 15 metrů. Naštěstí jsem měl s sebou vlastní zbraň a varovné výstřely medvěda zahnaly,“ popisuje Sehnal.
Vedle loveckých zkušeností byly Pavlu Sehnalovi dobrou průpravou pro polární expedici i stovky kilometrů, které letos uběhl na běžkách. Kromě tradičního Vassova běhu na 90 kilometrů, kterého se každoročně účastní, a dalších závodů ze série Ski Classics, letos přeběhl na běžkách i napříč Finskem od ruských po švédské hranice. Sedmidenní závod čítal přes 440 kilometrů. Už v loňském roce si navíc Sehnal sáhnul až na dno svých sil, když za 18 hodin uběhl Redbull Loppet Race – nejdelší závod na běžkách dlouhý 220 kilometrů.
Ve čtyřčlenném týmu, který 12. dubna dobyl severní pól o dva dny dříve, než bylo plánováno, byly kromě Pavla Sehnala a jejich průvodce obdivuhodná Japonka Marin Minamiya a zkušená horská vůdkyně Evelyn Binsack ze Švýcarska, Ze tří mužů, kteří spolu s nimi 5. dubna vyrazili na severní pól, však Pavel Sehnal svoji životní expedici dokončil jako jediný.
Foto: archiv Pavla Sehnala
